Den 5. - Prach a Ugali

Dnešní den je vlastně začátkem tohoto pobytu v Keni. Skončilo období aklimatizace a začíná trénink.

Vstavávame kolem osmé. David uvařil čaj a snídani si řešíme každý sám. Cpu se neskutečně dobrým mangem. Mám v sobě tolik cukru, že snad vydrží na celý den.

Dopoledne jsou v plánu kopečky. Kluci půjdou (8x 300m)2×. Já si dám jen polovinu vzdálenosti.  Přece jen začínám a nemuselo by to v téhle nadmořské výšce dopadnout dobře.

Rozklusávame se na místo cca 2km, kratší rozcvicka, pár rovinek a jdeme na to. Trénujeme na nezpevněné ceste, každé projíždějící auto či motorka zvedne do vzduchu tunu prachu. Občas se zamotám mezi stádo koz nebo skupinku Keňanů.
Každé vyběhnutí stojí dost sil.  Vůbec nechápu,  jak kluci můžou dávat dvojnásobek.
Konečně je to za mnou. Čekám na Davida,  až si doběhne svoje a klušeme zpět. 
Po sprše si prohlížím statistiky z dnešního běhu a zjisťuju, že blbost mě neopouští ani v Keni. Poslední sérii jsem běžel 10x místo 8. No co už.  Smazat to nejde. Na druhou stranu, jsem si nezapnul hodinky na začátku a nezaznamenal 2km, tak se to snad tím kompenzuje :)

Stále neteče voda. Lehké oplachnutí z barelu a padíme na oběd.
Dnes zkouším Ugali. Je to jaká si hmota z kukuřičné mouky, ne příliš výrazné chuti. Když se to smíchá s fazolama, tak se to dá jíst.

Tato porce vyjde cca na 15,- Kč

Cukry jsem asi vyčerpal. A nejen já. Kupujeme si každý 1.5l coly a jdeme odpočívat. Odpoledne nás čeká druhá fáze tréninku.

Teď je 19:20

Už se zase válím a jsem po večeři. 

Dnes jsme nešli na večeři a vařili doma - špagety s tuňákem.

Odpolední trénink jsme měli individuální 7 - 14km. Hádejte co byla moje vzdálenost?  :)

Aut už teď nebylo tolik, ale pondělí je zřejmě dnem pálení odpadků.  Ve vzduchu je cítit zápach společného plastu. 

Stále se mi dýchá z těžka. Snad se to už brzo srovná.

Po doběhli mě čeká milé překvapení. Voda teče.  Je zajímavé,  jak se člověk dokáže radovat z obyčejných věcí. 

Loučím se z pelechu.  Dobrou noc