Přeskočit na hlavní obsah

Den 14. - Chcípl tady pes

Dnes je v plánu dráha. Vlastně dráha to není, je to fotbalové hřiště v centru Itenu, asi kilometr od domu. 

Na hřišti je ještě pár skupinek běžců. S Jirkou Homoláčem přicházíme kolem desáté hodiny. Většina běžců už má zřejmě po tréninku a za pár minut jsme na hřišti sami. Jen pár místňáků leží ve stínu a pozorují naše snažení. 
Pomalu se rozklusáváme. Přímo v dráze leží mrtvej pes. Raději to beru obloukem.  Jirka , jako správný sportovec mu vzdává čest. Padl na sportovním poli, kolega.

Jirka běžel 12km, já diagonaly 3x 6 (celkem 8km).



Jsem tady už 14 dní.  Neskutečně to letí.
Už teď vím,  že se sem chci vrátit.  Tolik zážitků,  tolik nových věcí a hlavně příjemných lidí.
Jen si moc nedokážu představit,  jak to tu bude za rok vypadat.  Staví se tu neustále a hlavně děsně rychle.  Ráno jdete přes pole a odpoledne je tu plot. Do týdne už tu stojí dům. Územní plánování asi neexistuje a povolení ke stavbě netřeba.

Odpoledne výklus 7km. Je to sice hodně volné  tempo, ale cítím se už skvěle. Snad se to bude už jen zlepšovat.

Na večeři dělám typické keňské jídlo, mexické fazole.
Bude bouřlivá noc.

Na dobrou noc nám Jirka Csirik článek o sobě , který vyšel ve "Svět běhu".

http://m.svetbehu.cz/bezec-tydne/37411-jiri-csirik/


Dobrou

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Den 29. - Koncem to nekončí

Kokrhání kohoutů, chladný ranní vzduch, běžci vynořující se ze tmy, tak vypadá ráno v Itenu. Je to můj poslední den tady. Chci stihnout svítání nad údolím.  Mám trochu strach,  že bude zataženo a nic z mého brzkého vstávání nebude.  Vzhůru jsem už od 5:30, ale hodinky ukazují, že se rozednívá v 6:28 a východ je v 6:49. Je tedy dost času.  Na Kerio View je to asi 1.5km. Vycházím před čtvrt.  Šero ustupuje a je vidět čím dál víc.  Raději začínám utíkat, abych náhodou nepřišel pozdě. Jsem na místě a s otevřenou pusou pozoruju přírodní divadlo, které se odehrává přede mnou.  Trvá to jen pár minut. Jakmile se slunce vyhoupne nad obzor, odklusnu si posledních pár keňských kilometrů a jdu balit.  Tedy spíš pěchovat věci do báglu.  Poslední společná fotka.  Kluci mají odpoledne trénink,  tak si jdou lehnout a já se pomalu šourám na Matatu. Musím prvně do Eldoretu, a tam ještě jednou přesednout na letiště.   ...
Okomentovat
Další informace

Den 25. a 26. - Rest is the Best

Včera neděle byla, a to je v Keni den odpočinku. Provoz na silnicích je minimální. Ani běžců moc nepotkáte, a když, tak je to "Mzungu".  Lidé chodí do kostelů,  kterých je tu opravdu mnoho. Téměř na každém rohu. Na první pohled ani nepoznáte, že se jedná o sakralní  stavbu.  Jen vývěsní cedule nesoucí názvy jako: "Posvátné srdce Ježíšovo" nebo "Kostel božího shromáždění", dávají najevo, že se jedná o svatostánek. A taky podle hudby. V každém kostele řve z repráků muzika v rytmu disco už od božího rána a utichá až večer. Kostel je tu spíš instituce než stavba. Lidé tu tráví celý den.   Jsou tu i zděné stavby a další, nové stále přibývají. O běhání ani raději psát nebudu. Únava po předcházejícím dni byla znatelná, tak jsem to raději po pár kilometrech zabalil. V poledne jede naše šestice společně na oběd do Eldoretu. Jdeme do naší oblíbené indické restaurace. Příjemná změna po všech těch fazolích, zelí a rýží.  Naše žaludky si už odvykli na př...
Okomentovat
Další informace

Den 28. - Vítr tak silný, že i Keňani padají z motorek

Už od včerejšího večera buší vítr do naší chýše. Místní říkají,  že bude změna počasí. Je pravda,  že se trochu ochlazuje , ale déšť zatím nikde. Jirka s Davidem jdou trénovat na Moiben 18km tempa. Nejdu s nima. Moiben se mi nelíbí.  Je to sice široko daleko relativní rovinka, ale momentálně tam probíhá příprava na asfaltování silnice. Jedno těžké nákladní auto za druhým,  tuny prachu a k tomu ten vítr, který dokázal shodit i Keňana z motorky, jak oznamuje Jirka po svém návratu. Volím raději svou oblíbenou osmikilometrovou trasu do lesa. Menší procházka po lese a běžím zase zpět. Po dalších osmi kilometrech je už vítr tak silný,  že už ani nejde běžet,  v prachu se nedá dýchat a zrníčka písku štípou do obličeje. Musím si dát triko přes hlavu a nějak se doplazim domů.  Na 17h jsem objednaný na masáž. Chci si ji užít,  tak odpolední běh přesunuju už na třetí hodinu. Poslední tréninkový běh. Uteklo to jak voda. Zítra touto dobou budu už na ...
Okomentovat
Další informace